Mayové byli se vší pravděpodobností nejpokročilejší civilizací, která žila v Novém světě v předkolumbovském období. Známe je pro jejich velkolepá města vytesaná do kamene v džunglích jižního Mexika a Střední Ameriky. Města ukrývala propracovaná náměstí, paláce, pyramidové chrámy a hřiště na míčové hry. Mayové jsou mimo své skvostné stavby také známí pro své hieroglyfické písmo, kalendáře, matematiku a astronomii. Vrchol této civilizace nastal přibližné kolem roku 250 n. l. a trval do roku 900 n. l. Toto období nazýváme jako klasické. Avšak na konci tohoto období vidíme velkou změnu v chování. Téměř všechna města, která tvořila takzvané srdce mayské civilizace (oblasti nížin Guatemala, Mexiko, Belize, Honduras) byla opuštěna.

Mayové měli svrhnout svého, opustit město a nikdy více se nevrátit. Ke kolapsu ovšem nedošlo naráz. Byl to proces, při kterém měli Mayové své domoviny postupně opouštět a přesunout se jinam. Proč tak učinili je dodnes záhadou. Mezi historiky panuje mnoho teorií, které se snaží tuto záhadu vyřešit a rozkrýt pravé důvody konce této civilizace. Někteří říkají, že začalo v oblasti, kde Mayové sídlili, panovat obrovské sucho, které je donutilo místo opustit. Jiní poukazují na rozsáhlé odlesňování, erozi půdy, který vedl ke kolapsu společnosti. Jiní zase důvody přisuzují konec civilizace epidemii.

Další teorie hovoří o rolnické vzpouře proti zkorumpovanému establishmentu nebo válkám, které se mezi městskými státy vedly. I když mayská civilizace skončila, jejich potomci se rozptýlili po zemi a Mayové jako takoví nikdy zcela nezmizeli. Místo toho se do popředí dostávají města v oblastech severních nížin a vysočin. Nížinná města jsou například Chichen Itza a také Mayapan (obě města nalezneme v Yucatanu v Mexiku). Město ve vysočině se nazývá Q’umarkaj (v dnešní Guatemale). Miliony maysky mluvících potomků v tomto regionu žije dodnes.